Registrace

Jméno: Kassia the Peatrew
Věk: 20
Pohlaví: žena
Rasa: anděl

Povaha
:
Velmi přátelská a milá. Ráda rozdává úsměv. Miluje kamarády a ráda je bude chránit. Má ráda vodopády a let při zápádu slunce.


Minulost: Bylo ráno a já lítala nad mrakama. Bylo krásně. Velmi se mi to zalíbilo. V tu uslyším křik a výbuchy. Zarazím se do mého pravého křídla střelili šíp. Zasyknu , nemohu létat snažím se něčeho chytit , ale marně. Dopadnu na zem. Pomalonku vstanu. Chytnu se za křidlo a jdu. Cestou potkám spoustu zvířat . Nemohla jsem letět. Šla jsem pěšky až k vodě tam jsem usnula a spala 15 let. Probudím se kdy začíná léto byli silné bouřky. Jeden do mě uhodil. A proto ovládám blesky. Křídlo se mi uzdravilo. Došla jsem sem
Magie: Blesky

schopnost: Splynutí z přírodou

Popis: Dlouhé kudrnaté vlasy. Má je černé. Oči krásně modré. Štíhlá postava

obrázek:
https://www.zwani.com/graphics/angels/images/009.jpg

Jméno: Aria

Věk: 17 let

Pohlaví: Žena

Rasa: Saer

Povaha: Aria je milá ikdyž tajemná. Většinu času tráví v nějakém lese, miluje ta nádherná místa už od narození. S nikým se nikdy moc nepřátelila ale její důvěru získat můžete, ale nikdy ji nebudete znát na 100%. Mám ráda dobrodružství naopak nenávidím zabíjení a krev. Může se mnou být sranda. Umí dobře střílet z luku ale i bojovat s mečem. Nikdy se moc nesměje. Neumí lhát a nikoho nepomlouvá. Umí se měnit ve vlka ale jen tehdy, když ji to duše dovolí. Má ráda přírodu a zem ve které žije.

Minulost: Narodila se daleko od země ve které teď žije. Jako malá netušila že na sebe může brát podobu vlka a že je saer. I její matka a otec byli saerové. Když bylo Arie deset let, otec ji vzal na kančí lov. Šli do lesa a Aria se cítila nějak zvláštně, vůbec se ji nechtělo zabíjet a už vůbec ne střílet z luku na zvíře. Otec ji dal nádherný bílý luk a pokračoval v cestě s několika dalšími lidmi. Brzy jsme uviděli kance, všichni se schovali za stromy a Aria si připravila šíp a luk. Pomalu dala šíp do tětivi, ostatní se chystali rozeběhnout na kance a zabít ho. Aria vystřelila šíp který skončil v kancově krku. Kanec upadl na zem a ostatní ho zabili. Ariin otec byl překvapen jak umí střílet z luku, i Aria byla docela překvapená. Netušila jak se mohla tak ošklivé věci dopustit, střelit na kance a omámit ho. Aria jen tak utekla do lesa a cítila že se s ni něco děje. Změnila se ve vlka. Byla tmavě šedá s fialovími znakami a žluto-fialovíma očima. Uvědomila si kdo je tedy že je saer. O takovíchto tvorech slyšela mnoho legend ale nikdy ji nenapadlo že by mohla saer být. "To není možné." Řekla Aria, zvedla tlapku a podívala se na ni. Snažila se na sebe vzít normální podobu až se ji to povedlo. Vzala si luk a šípy a rozhodla se pro nový život.. Novou rodinu. Trvalo to sedm let a Aria se ocitla v této zemi.

Magie: Led

Schopnost: Léčitelství

Obrázek:
Člověk: https://lidovelecitelstvi.bloger.cz/obrazky/lidovelecitelstvi.bloger.cz/fantasy-warrior-random-4603036-1280-800.jpg

Zvíře: https://rinermai.deviantart.com/art/Float-369615238

Nevím, jestli ještě přijímáte, ale zkusit to můžu, ne?
Jméno: May Vernis
Věk: 107 let
Pohlaví: žena
Rasa: Hatrris
Povaha: May je poměrně klidné stvoření. pár věcí jí ale dovede rozhodit. Například když se někdo nechová s dostatečnou úctou k rostlinám. May věří, že každá rostlina má svou duši a když se snažíme, dokážeme tu duši najít. Má ráda svítání a ruch probouzejícího se lesa, vůni rosy a květin. Dbejte na tu, abyste v její blízkosti nešli po trávě, má takové nutkání jít za vámi a každé stéblo narovnat. V boji se její "klid" mění v naprostý chaos, proč, o tom až později. Bojuje s holí, nepřibližujte se k ní, když ji zachvátí bojové šílenství, pro její rasu tak typická vlastnost.
Minulost: May se sice narodila ve Snové říši, ale většinu dětství prožila mimo ni. O jejích rodičích nejsou žádné zmínky, snad jen to, že byli. Měla zvláštní dětství, a nebylo zrovna lehké. V šesti letech se setkala s Chaosem a ten její život změnil úplně od základů. Její lidští vychovatelé se ji pokoušeli vychovat, ale nepodařilo se, je trvale poznamenaná silami chaosu. Nikdy se nesetkala se svou rasou, a potom, co se vrátila do Snové říše, ji odmítli. Od té doby se toulá.
Magie: Země
Schopnost: léčení
Obrázek: https://nd03.jxs.cz/216/313/0e78a9940c_61617406_o2.jpg

Jméno:
Jamian Arroway

Věk:
326 let

Pohlaví:
Muž

Rasa:
Drow

Povaha:
Jamianova osobnost je v celku složitá. Jeho dětství ho nutilo dělat věci, které nechtěl a taky být tím, kým nechtěl. Kdysi býval arogantní, nedůvěřivý, lstivý, bojechtivý a nevypočítavý, ale dnes byste ho zastihli v jiném duchu. Bez toho, aby byl nucen být tím, kým nechtěl být, se začal chovat jinak, protože mohl. Už není lstivý ani vypočítavý. Teď se snaží být milý a příjemný na ostatní. Snaží se najít přátele, takže se snaží být hodný a nedělat problémy. Ale někdy se najdou chvíle, kdy vybuchne, protože stále neovládá naplno svoji jednu část, která stále žije v podzemí, která nechce upustit od jeho zvyků, co se tam dole naučil. Ale jsou to jen výjimečné chvilky. Většinou to má pod kontrolou a drží se. Vztek není to, co by chtěl, co by vyžadoval. Naopak vyžaduje, aby se k němu ostatní chovali tak, jak se on snaží chovat k nim, ale bohužel to kvůli jeho původu není možné.
Jamian je také dost obratný a mrštný. Když se učil boji, učil se jak využívat každou maličkost ve svůj prospěch, tudíž i svoji váhu a váhu zbraní. Když dojde na boj, nejraději používá svůj meč, ten mu byl přítelem po celý život, ale umí se prát i jen pěstmi.
Když ho potkáte, bude se nejdříve schovávat, protože je obezřetný vůči ostatním. Už si prožil 326 let. A za tu dobu ho přijalo jenom pár tvorů. Proto se raději nejdřív schovává a koumá, co je tvor zač a pak se mu teprve ukáže a dá najevo, jaký doopravdy je.

Minulost:
Uběhlo pár minut. Pár minut utrpení. Jamianovo tělo sebou škublo pokaždé, co se bič dotkl jeho zad. Jeho záda hyzdilo již několik šrámů. Ale on jakoby to ani nevnímal, jakoby byl někde jinde. Hlavu měl složenou mezi rameny a oči měl zavřené. Jeho mučitel mu občas zvedl hlavu a něco na něj mluvil, ale on nevnímal ani to. Slova sklouzávala ze stěny jeho mentální bariéry a padala bezmocně na zem. Vyplynuly úplně do prázdna. To jeho mučitele vždycky dostatečně naštvalo, aby mu dal další rány bičem. Občas se stalo, že Jamian upadl do bezvědomí a tehdy jeho mučitel skončil svoji práci a pokračoval později, až jeho vězeň nabyl opět vědomí.
***
Jamian ale nebyl obyčejným vězněm. Jeho život byl těžký již na svém počátku. Neměl lehké dětství, i když žil mezi svými a nebyl pohrdán ostatními. Jamian byl a je drow, temný elf, ten, kterým pohrdají i chaluhy v moři. Nikdo ho nemá rád a asi ani nikdy mít nebude, protože jakmile na povrchu někdo spatřil jeho tvář, ihned ho poznal a snažil se utéct co nejdále od něj.
O drowech panuje spousty zvěrstev a povídaček. Jednou z nich je ta, že drowové jsou krutí a nemilosrdní vrazi, kteří když něco chtějí, tak to taky dostanou, za jakoukoliv cenu. Dost málo lidí a tvorů ale vědělo, jaký byl drowí život.
Drowové měli těžká dětství, ale z jejich pohledu to nebylo tak hrozné jako pro ostatní tvory. Drowové si libují v bojích, smrti a krvi. Proto jejich trénink je již započat od útlého dětství, aby byli jedni z nejlepších bojovníků. Trénují doma i ve školách. Učí se intrikám a utéci bolesti. Učí se věci, které jsou pro některé národy cizí. A tak byl učen i Jamian do svých dvaceti let, než se odhodlal odejít z podzemí na povrch a ukázat se světu. Jamian byl jiný, odlišoval se od svých vrstevníků a od svého rodu. To že by drowem pro něj bylo utrpení, a to nejen v dětství, ale hlavně, když opustil podzemí. Na povrchu s ním nikdo nemluvil, lidé a tvorové se mu vyhýbali pro jeho pověst. Pro pověst jeho národa.
***
Jamian byl jako malý tvrdě vyučován vydržet fyzickou bolest. A mnohem krutějším způsobem, než jak se k němu chovali tito lidé. Proto pro něj bolest v zádech nebyla bolestí, ale jen dotěrným štípáním, alespoň psychicky cítěným. Pokaždé, když byl bičován, uzavřel se do své mysli a nevnímal svět okolo sebe. Ale i když se mohlo zdát, že Jamian v těchto chvílích nebyl při vědomí, překvapivě to nebyla pravda.
**
První den Jamian vymýšlel plán, jak by se z této situace dostal, ač bolest nevnímal, tohle nebyla situace, kterou by si užíval. Prvního dne prozkoumával okolí svého vězení a vymýšlel plán svého úniku. Druhý den se rozhodl tento plán využít. Jeho únik spočíval v tom, že bude v blízkosti svého věznitele. Chtěl si užít to ponížení a možná i smrt svého věznitele.
V průběhu jeho učení byl Jamian velmi pilný a v tréninku nepolevoval ani tehdy, kdy opustil své rodné město v podzemí. Jeho síla vzrostla a jeho svaly též. Ale jeho síla rostla mnohem rychleji a ve větším množství, než jeho svaly. Proto se jeho dominantní schopností stala jeho síla a v tom spočíval jeho plán.
**
Jamianův věznitel a mučitel se znovu objevil ve dveřích temné místnosti. Dnes si pro Jamiana přišel mnohem dříve, než předešlého dne. Ale to nemohlo překazit jeho plán. Jamian byl v řetězech odveden opět do jiné místnosti, jiné cely, kde se jeho věznitel věnoval jeho mučení. Na tohle Jamian spoléhal. Jamian byl předveden do středu místnosti a tam byl opět řetězy svázán za ruce ke kůlům, aby měl vystrčené záda. Jeho věznitel se usmíval, ale to on také. Jen jeho úsměv zanikal pod hustou hučkou jeho bílých vlasů, teď slepených k sobě a mastných. Ve chvílích, kdy uslyšel šlehnutí bičem o zem, znamení, že za chvíli se bič dotkne jeho zad, Jamian prudce zvedl hlavu, řetězy si obmotal okolo rukou a silně zatáhl. Řetězy se mu zařízly do jeho rukou, ale to on opět nevnímal. Jeho obličej se zúžil do grimasy a on vycenil své zuby. Jeho věznitel se se zděšením otočil na stráže, které se shromáždili okolo Jamiana. Dostali rozkaz Jamiana zastavit, ale když viděli jeho svítící oči a jeho grimasu, zalekli se a jen tak stáli okolo něj. Toho Jamian využil a za řetězy zatáhl ještě silněji.
Nemusel tahat dlouho, řetězy nebyly zase tak silné a ihned povolily. Řetězy se zařinčením spadly na zem a Jamian pustil svá svalnatá ramena k zemi a hlavu k ní také sklonil. Zhluboka dýchal, protože jeho výkon ho stál něco z jeho sil a k tomu moc nepomáhalo to, že dva dny nejedl. Stráže po něm vytasili své zbraně a vyčkávali. Jamian se po chvíli rychlostně zvedl a máchl levou rukou. Řetěz opět zařinčel, ale tentokrát švihl směrem, kde stály dvě stráže. Stráže, které stály v dosahu jeho levé ruky, byli smeteni silným nárazem řetězu o jejich hrudě. Odletěli notný kus dozadu. To samí Jamian udělal s pravou rukou a ta vykonala stejnou práci, jako u levé. Tehdy se Jamian zvedl na obě nohy a zvedl hlavu s mastnými vlasy, které se mu obmotaly okolo obličeje a svůj pohled otočil na posledního žijícího člověka v místnosti – jeho věznitele Gautiera Tenerala. Když Gautier viděl, co Jamian udělal se strážemi, zalekl se a udělal největšího chybu svého života. Šlehl bičem tak, aby Jamiana zasáhl a donutil ho pokleknout před ním. Ale to se nestalo. Těsně před tím, než bič dopadl na jeho tělo, Jamian ho rychlostně chytl a zatáhl za něj. Gautier tohle nečekal, a protože bič nedržel dost silně, vyklouzával mu z ruky a přitom mu sedřel kůži na rukou. Ruce mu dost krváceli, a když si toho všiml, začal řvát a svalil se na kolena on. Tohle Jamianovi stačilo. Pohled, který chtěl vidět, se uskutečnil. Rozhodl se nechat Gautiera tentokrát na živu. Pomalým krokem se vydal k němu. Gautier zvedl hlavu a držel si své poraněné krvácející ruce. V jeho pohledu bylo vidět zděšení. Jamian se ale před ním zastavil a jen prohodil pár slov. „Jestli mi příště zkřížíš cestu, už nebudu tak milosrdný!“ Aby dal svým slovům ráz, švihl bičem vedle Gautiera a pak ho upustil na zem. Gautier sebou cuknul a zavřel oči, div že z jeho úst nevyšlo zakřičení. Takto Gautiera nechal Jamian na místě a bez jediného pohledu vyšel ven z věznice na denní světlo. Cestou ven si vzal všechny své věci, které mi byly ukradeny – jeho zahnutý meč, jeho oblečení a sošku, kterou si ponechával jako vzpomínku na jeho svět a starý život a pár drobností.
Když vyšel ven na denní světlo, musel zavřít oči, protože po pár dnech zavřený ve vězení v temnotě si odvykl vidět tolik světla. Jakmile přivykl světlu, našel si jeden kámen a dvakrát švihl řetězy. Řetězy povolily a on byl zase volný. Podíval se na nebe, na zářivý kotouč na nebi a oblékl si své šaty a upevnil si jeho meč k opasku. Batoh přehodil na záda a vyšel opět na cesty, jako předtím, než byl chycen. Důvod jeho chycení mu do dnešního dne není znám, ale od té doby o Gautierovi neslyšel. Během té doby, co opět byl na cestách, se mu přihodilo ještě spousty špatných věcí. Lidé se ho stále báli, někteří tvorové, ale i lidé s ním chtěli bojovat, jen aby ho zastrašili a on opustil místa, která obýval již někdo jiný a podobně. Jednoduše ho stále nikdo nepřijímal. Našlo se pár těch, kteří mu dali něco k jídlu nebo mu poskytli přístřeší, ale za ty roky, které procestoval, jich bylo minimum. Jamian ale stále neztrácí naději, a i když mu je již přes 300 let, stále věří, že se jednou najde někdo, komu by mohl věřit, koho by mohl nazývat přítelem.

Magie:
Led

Schopnost:
Síla

Obrázek:
https://imageshack.us/photo/my-images/24/94180460208632647078518.jpg/
(Kdo by se případně ptal – Ne, nekreslila jsem to já, ale kreslil to můj bratr)
Jamian má bílé vlasy, jako každý jiný drow a tmavší pleť. Na sobě nosí plátovou zbroj, která ale není tak těžká, jak vypadá. Zbroj je odlehčená a je ukovaná od drowských kovářů, takže není lehké se přes ní dostat, tak jako byste se dostali přes normální lidskou zbroj. Také je magicky chráněná proti magickým zbraním.
U svého opasku nosí svůj meč, který nikdy neodkládá, ale snaží se ho nepoužívat, pokud to není nezbytně nutné. Snaží se být mírumilovným tvorem, ne tím, za koho ho každý považuje, takže meč používá opravdu jen zřídka.
Na obličeji má na obouch stranách tváře znak. Ten značí jeho bývalý klan, když žil ještě v podzemí.

Jméno: Nemesis

Věk: 150 let

Pohlaví: žena

Rasa: Saer

Povaha: Nemesis je odtažitá a nespolečenská. Všechny raději pozoruje skrytě ze stínu, do ničeho se většinou neplete a informace si schovává na později. Často je zlomyslná a má hodně morbidní smysl pro humor. V souvislosti s její magií je vrtkavé povahy a její nálada se může změnit v okamžiku. Boj volí až jako poslední možnost konfrontace, v čemž jí však moc nepomáhá její zvyk nade všechny se povyšovat. Dalším jejím zlozvykem je hraní si s ohněm, splétání sítě lží a intrik, do které se snaží všechny lapit, baví ji to. A pokud ji porazíte, buďte si jisti, že se jako féix znovuzrozený z popela vrátí a vykoná pomstu, jejímž plánováním nepochybně strávila velmi dlouhou dobu. Zkrácen řečeno, dělá čest svému jménu.

Minulost: Jelikož byla prvorozená, rodiče si ji narozdíl od sestry nechali. Vychovali ji jako aristokratku, zvyklou na každodenní intriky a zradu. Nemesis však byla nespoutaná, nechtěla se stát následnicí rodu, nebo se jakkoliv účastnit mocenských bojů. Již v 18 letech přijala podobu fénixe a odletěla pryč. Našla opuštěný chrám dávno zapomenuté kultury a zde studovala ze starých svitků tajemství nesmrtelnosti a vesmíru. Stále více času trvila ve své zvířecí podobě a po čase už toužila pouze po jediném, nalézt svou dávno ztracenou sestru, jelikož kdesi v srdci cítila, že stále žije. A tak se vydala znovu vstříc neznámu, toužila objevovat nové věci, poznávat nová stvoření. A tak se dostala sem, do Snové říše, opředené tajemstvím.

Magie: blesky

Schopnost: Imunita proti magii

Obrázek: Lidská podoba: https://fc08.deviantart.net/fs71/f/2010/015/2/1/21608b16d7706b6f01a7532fb2137297.jpg

Proměna: https://www.imagehosting.cz/images/phoenixoff.jpg

Jméno: Baylou
Věk: 130 let
Pohlaví: Žena
Rasa: Sear
Povaha: Baylou je milá a přátelská, ale i tajemná a zlá. Když je v lidské podobě, je na venek přátelská a milá - občas se i tak chová ale častěji se za vámi blíží, a pozoruje vás, a nebo zkouší vaše reakce třeba když na vás spadne balvan. Když je ve zvířecí podobě, prohání se lesem doslova jako duch a pozoruje vše co jí příjde na oči. Stíny jsou její přátelé a tma její nejlepší přítel. Nesnáší když se nad ni někdo povišuje, snaží se bránit, a nebo se pokouší to určité stvoření nějak poškodit na duši. Když je den, potuluje se v korunách stromů, ale v noci - dalo by se říct, že až loví, ale ona spíše pozoruje s vražednými myšlenkami.

Minulost:
Baylou se narodila, a matku ani otce nepoznala. Prostě ji pohodili do řeky a nechali ji skoro až utopit. Jediným jejím štěstím bylo to že byla mělčina, a díky tomu se zachránila. Celé dlouhé dny, jako skoro malé dítě jen chodila lesy, a žila se zvířaty. Jednoho dne ji našli lidé, kteří se jí ujali, a starali se o ni jako o vlastní. Když dospěla do věku kdy by lidé měli dospívat, tak stále vypadala jakobi jí bylo pouhých 15 let (V lidském věku) a stále ji to udivovalo - ona vůbec nestárla. Jednoho dne se ve vesnici rozhořel mocný a silný požár, a v té chvíli kdy byl požár cítit již před jejím domem se probudila. Lekla se, a dívala okolo, a když uviděla oheň, koukala se okolo sebe, ale jak vydno všichni již byli pryč. V tu chvíli si uvědomila, že kolem ní není žádný únik, a tak si pouze sedla na zem, a pozorovala jak se oheň rozrůstal a sílil. Už se smířila se smrtí - ani jí ten pocit že řemře nepřišel nějak strašný. Najednou oheň začal modrat, a Baylou se zvedla, a zakroutila rukou směrem k zemi, a oheň přestal hořet. Koukala kolem sebe, plná úděsu ale přesto i úžasu. Zvedla se, a rozběhla se ven z domku, ale nikdo tam nebyl, a tak se vydala do lesa hledat ostatní. Bloudila dlouho -dny i nocy ale nenašla je. V noci ležela na stromech, a vedne hledala kohokoliv ským by aspoň slovo pro,luvila ale bez úspjechu. Když se jednoho dne probudila, uvědomila se že tímto dnem by jí mělo být 100 let - ale přesto vypadala na 15 a stále se tak i cítila. Divila se, hledala sama v sobě odpovjeď. O pár týdnů později se probudila, a uviděla nad sebou medvěda, a samím úlekem vykřikla. V tu chvíli se její okolí rozzářilo, a ona koukala okolo sebe. Dívala se na své ruce které zářily, a postupně mizaly, až se měnily na cosi co se podobalo křídlům. Když záře ustanula, Baylou přistála na zemi, a když se rozhlédla okolo sebe, medvěd už byl ta-tam. Jedným mohutným zamáváním křídel se vznesla od země, a letěla. Po nějaké chvíli přistála na zem, a pomyslela na svou lidskou podobu, a v tu chvíli se proměnila. Před ní se objevil obličej - né lidský spíš vlčí, a pravil "Ty jest potomkem Searů duchů zvířecích a lidských, jsi nabyla své moci a od teď ji používej jak ti příjde za vhodné" dopověděl duch, a obličej zmizel. Od této chvíle uplinulo již pár let, a Baylou prožila mnohých věcí. Jednoho dne se dostala i na území, kterému se říkalo "Snová říše" a tam také zůstala, protože tohle místo bylo jako vytrženo z jejich snů.

Magie: (Modrého) ohně

Schopnost: Iluze

Obrázek:
Lidská podoba: https://browse.deviantart.com/?qh=&section=&global=1&q=witch#/art/Hollow-Witch-93672474?_sid=3e88a009

Zvířecí (duchovní) podoba: https://felesya.deviantart.com/art/Spirit-57729875

Jméno: Ukivata

Věk: 200let

Pohlaví: Muž

Muž/žena

Rasa: Saerové

Povaha: Ukivata je hodný, ale může se naštvat, takže škrábe a může i kousnout. Je dost silný, ale není hloupý. Přijde na něco špatného dřív než ostatní. Nemá rád, když se s ním věky nikdo nebaví, ale má rád, když zase žije někde sám.
Dokáže se proměnit v pantera. Přeměnuje se jen tehdy, když je v ohrožení nebo mu to někdo zavelí.
Jinak je to normální člověk, který žije v jednom lese s ostatními zvířaty, které když má hlad loví. Nedaleko jeho skály teče řeka.

Minulost:
Od narození žije sám, proto nikdy nepoznal rodiče a ani nějak moc mu to nevadí. Vyrůstal mezi jinými kočkovitými šelmami. Když mu bylo 30 let musel jít na stesku odvahy, kterou udělal až na po druhé. Za to se nijak nestydí, ale vadí mu, že ostatní to udělalo hned na poprvé.
Když ji konečně udělal tak musel na několik let odejít a přišel zpět už jako dospělí člověk tak jako ostatní panteři i s přeměnou. Poslední dobou si hledal úkryt, o které bude vědět pouze on. Bylo to dost namáhavé a tak ještě chvíli počkal. Až se jednou procházel, tak uviděl jednu skálu s otvorem. Tam se uvelebil a žil tam přes 100 let.
ted přišel sem a má v plánu zde žít do konce života (pokud samozdřejmě někdy zkončí)

Magie:

Oheň

Schopnost: Vidění ve tmě (infračervené-tepelné)

Obrázek:
člověk: Dodám později
Zvíře: https://www.radio-panter.nl/index_files/image408.jpg

PS: přeměna na pantera

Jméno: Freya de Raginalda

Věk: 189 let

Pohlaví: žena

Rasa: Zapomenutí-Aette

Povaha: Freya de Raginalda je velice ostražitá a divoká dívka. Podle jejích rodičů je velice svéhlavá a pomstychtivá. Je to romantička a taková "děvka", která svádí kluky a chodí s několika najednou. Ráda flirtuje a koketuje. Je to veselá a přátelská dívka. Nevydrží stát na jednom místě a rozhodně jí jen tak nezahanbíte. Má velice ráda hřbitovy a lesy. Samozřejmě ne jenom to. Má ráda i zvířata a chlapy, kteří o ní jeví zájem. Nemá ráda pomluvačné lidi a růžovou barvu. Z barev má nejraději černou a červenou. Ze zvířat vlky, psi a kočky. Ráda si hraje s magií. Rozhodně jí nezabráníte zůstat na jednom místě. Je to velice rychlá dívka. Rychle reaguje na ošklivé poznámky. Ráda se pere a hádá. Jestli jí nějak urazíš s veškerou vervou se vrhne do hádky. Nepere se jako nějaká "barbie", ale jako statečná dívka. Jako malá se ráda prala s chlapci jejího vku. Ale prala se i s rodiči, kteří se s ní prát nechtěli.

Minulost: Freya de Raginalda pochází z rodu Raginaldů a jako jediná ze svých 9 sourozenců se narodila v pátek 13. a za úplňku. Ze svých sourozenců je nejstarší a jediná přeživší. Když byla malá její otec Raginald jí vychovávali jako kluka. Učil jí jezdit na koni, prát se a různé klučičí dovednosti. Její matka Palmina jí, ale nechtěla vidět na koňském hřbetě a tak jí zaučovala holčičím dovednostem. Když se však narodila její největší nepřítelkyně a sestra Mandy, tak se jí matka přestala věnovat. Než se naučila bojovím uměním tak se jí to líbilo. Pak ale objevila své schopnosti. Magii ohně a oslepení protivníka. Objevila je v 18 letech, kdy musela při zkouškách v bojovém umění porazit svého trenéra. Když se jí na prstech objevili malé plamínky, tak zrovna trenéra zasáhla pěstí do břicha. Tím ho usmrtila. Od té doby byla vykázána z domova. Když se pak jednou vrátila, tak ji v jejích hnědých vlasech a pronikavě modrých nepoznali. Když byla malá neměla hnědé vlasy a pronikavě modré oči. Měla možnost vzbouřot se proti svým sestrám, které nebojovali ve válkách tak jako bratři. Když se postavila na druhou stranu proti svým sestrám. Když je zabodla tak musela rychle utíkat. Její rychlost jí stačila jen do stájí kde si osedlala nejrychlejšího koně Invicta, který s ní uháněl až do Snové říše.

Magie: Oheň

Schopnost: Oslepení protivníka

Popis: Freya je vysoká a štíhlá slečna s bledou pletí. Její vlasy jsou téměř černé a oči pronikavě modré. Obličej má kulatý a rty plné. Když se na vás podívá ponoříte se do moře očí. Má štíhlý pás a dlouhé nohy. Ráda nosí černou a červenou barvu. Ráda tyto dvě barvy kombinuje a tak to vypadá zvláštně, když má černou sukni pocákanou červenou vodovkou. Nosí většinou boty na podpatku.

Obrázek: https://freecoolin.net/wp-content/uploads/modrooka-1.jpg

Chtěla bych tutu přeměnu, kujú:

https://audiotool.s3.amazonaws.com/users/whitewolf/avatar1/e4b7529b-4f2a-4a9b-a971-f8388fb5dea3.jpg

Příště do úpravy profilů :D