Úprava profilů

Pokud tedy budeme začínat znovu (v což hodně hodně hodně doufám :D), přepsala jsem profil Aewinn... Změnila se. :)
Házím to sem celé, i když minulost byla jen doplněná. Nicméně ve všem jsou změny a je to takhle jednodušší zkopírovat. :D

Popis:
Aewinn měří zhruba 175 centimetrů, což je naprosto průměrná výška. Okolo hlavy jí rostou stříbrné vlasy s několika černými pramínky, které jsou vidět jen u kořínků. Sahají jí až pod lopatky, možná dokonce i k pasu. Má tmavě hnědé, téměř černé oči, které jsou až neskutečně hluboké.
Obvykle na sobě má dlouhý tmavý plášť s kapucí, který zakrývá její křídla. Na zádech jsou dva téměř neviditelné průřezy, díky kterým může křídla kdykoliv rozvinout nebo zase schovat. Nosívá sem tam šaty, dále pak úzké kalhoty, vysoké boty a volné tuniky s průřezy na zádech… Stále nosí pásek k tomu, aby si jím přepásala tuniku, ale už bez meče. Jediná zbraň, co teď má, je dýka, schovaná v jedné botě. Na rukou už se nenachází rukavice, ale své ruce nechává volně viditelné. Její prsty postupně přecházejí ve spáry, které spíše připomínají drápy – nemá ruku zkroucenou jako je to u dravců, pořád vypadá víceméně jako lidská. Její normální světlá lidská kůže se na prstech mění, tvrdne a tvoří miniaturní „šupinky“ bílé barvy, a každý její prst je nakonec zakončen tvrdým spárem (drápem). Není nijak ovlivněna schopnost brát věci do rukou, sevřít něčí ruku apod. Jen je možné, že spárami může něco omylem roztrhat nebo někoho zranit. Což samozřejmě může udělat i úmyslně. Na rukou jí přibylo pár bílých jizev a další jizva se táhne po kloubu jejího pravého křídla. Netuší, kde k nim přišla, nicméně ví, že trvalé následky nemá. Létat může stejně dobře jakoby nebyla zraněná.

Povaha:
Aewinn je sice přátelská, avšak uzavřená žena. Můžete si s ní povídat klidně i dvě hodiny, avšak poté si uvědomíte, že o ní vlastně nic moc nevíte. Jen málo lidí ji poznalo do hloubky. Na lidi může zprvu působit chladně. Což je pravda, nevěří tak snadno. Není to tak, že by s nimi nemluvila a ignorovala je. Bude milá a přátelská, ale pokud někdo narazí na téma, o kterém se nechce bavit, prostě zmlkne a přestane odpovídat. Nebo řeč zavede jinam. Je víc chladnokrevná, než bývala, uvykla si na to, že je sama. Ačkoliv se často cítí osamělá, nesnaží se za každou cenu s někým spřátelit. Něco se v ní opravdu zlomilo a distancuje se od ostatních bytostí víc. Ta stránka, která dřív všem pomáhala, zmizela. Nyní pomáhá jen těm, kteří si to dle jejího mínění opravdu zaslouží.
Pokud se s ní poprvé potkáte, bude na vás milá a přátelská, jemné milé úsměvy na její tváři uvidíte často. Ale pokud ji zklamete, nebo naštvete, či si jí jinak znepřátelíte, tak veškerá přátelskost zmizí. V tu chvíli vám bude schopná i ublížit. Ale moc často se nestává, že by se naštvala nebo propadla silným emocím. Je spíše klidný typ, nyní se dá říct, že i chladný… Své pravé pocity schovává za neproniknutelnou masku a sarkasmus. Pokud pod to ovšem proniknete a získáte si její přátelství, získáte ho na celý život. Nikdy nezradí ty, na kterých jí záleží. Vždycky na ně bude dávat pozor, ať už by udělali sebevětší hloupost, nikdy by je neopustila jen tak.
I když je mladá – má jenom 21 let a ještě si 5 let nepamatuje – ví a zná toho velmi hodně, protože pokud ji otec necvičil, vyprávěl jí o světě. Neměla téměř žádné dětství, nikdy si moc nehrála a jiné děti v jejím okolí nebyli, takže dospěla velmi rychle. Proto občas mluví, jako by jí bylo přes 200 let.
Uvnitř v srdci je spravedlivá a nezkrotná. Nesnáší, když někdo omezuje či zotročuje jiné a pohrdá těmito lidmi, nicméně ony oběti nezachrání. Jen jim dá možnost se vymanit, dá jim příležitost utéct nebo se svému utlačovateli postavit. Pokud toho nevyužijí, je to jejich problém. Ona sama se nechce nechávat nikým a ničím omezovat, avšak dokáže respektovat jiné. Pokud jí ovšem nechtějí omezovat. Nebo jí sebrat její svobodu. Je to to nejcennější, co má, a odmítá se toho vzdát. Kdyby musela zabít, aby si ji zachovala, tak by zabila. Bez mrknutí oka.

Minulost:
Narodila se stranou od civilizace, ani neví v jakém světě. Žila jen se svým otcem, protože její matka zemřela u porodu. Ten ji naučil lovit, střílet z luku i ovládat meč. Nikdy nepovolil a nedovol jí jít dál než pár metrů do lesa, takže svět znala jen z otcova vyprávění. Také ji naučil létat pomocí šedých křídel a dal jí speciální rukavice, které zakryjí její spáry – drápy – a při tom se neproděraví nebo něco podobného. Byl na ní přísný, avšak Aewinn ho měla ráda. Když jí bylo 15, její „výcvik“ skončil a ona odešla z domu.
Tady však nastává zlom, protože si nepamatuje nic, co se s ní dělo od téhle chvíle až do jejích 20. Nemá ani ponětí o tom, co dělala, kde byla, koho potkala. Nic, jen černo, prázdnota. Jakoby těch 5 let prostě neexistovalo.

Útržky vzpomínek (pozn. tyhle vzpomínky si nepamatuje):
…Vyšla ze svého rodného lesa a ocitla se na okraji jedné z vesnic v Anglii. Proplétala se bočními uličkami, aby ji nikdo neviděl a jen poslouchala…
…Stála se zkrvaveným mečem v ruce nad mrtvolou jakéhosi démona a shlížela na něj s lhostejným pohledem v očích. Tohle se dělo den co den už 3 roky, od chvíle, kdy odešla z domova. Jako jedna z mála přeživších Aette byla nejprve lovena pro pokusy; nyní je lovena pro pomstu. Už nepočítala, kolik démonů, lidí, elfů a dalších bytostí zabila. Žila sama uprostřed krveprolití. Zvedla svůj luk ze země, přehodila si ho přes záda tak, aby nepřekážel křídlům a pomalu odcházela…
…Kolovali o ní legendy, hrůzyplné příběhy. Ať šla kamkoliv, tam ji následovala smrt. Kdokoliv se k ní moc přiblížil, byl nalezen za několik dní mrtvý. Byla nazývána poslem smrti, i když to nebyla pravda. Ostatní byli rozděleni na dvě poloviny – buď se jí báli, nebo ji nenáviděli…
…Se skloněným mečem v ruce stála naproti dívce, která se na ni laskavě usmívala. Aewinniny oči prozrazovaly, že se už dávno vzdala naděje, že by jí někdy bylo odpuštěno. Měla na rukou příliš mnoho krve. Její dřívější „hodné já“ bylo pohřbeno kdesi hluboko uvnitř její duše. Nyní už chtěla jen skončit. Ta dívka k ní přešla a jednou rukou se dotkla jejího čela. „Spi a miluj své sny. Neboť za tvými sny tě čeká lepší svět.“ zašeptala ta dívka a Aewinn se propadla do spánku. Zhroutila se na zem s mečem v ruce a začala pomalu mizet, až zmizela docela, přičemž byly její vzpomínky zapečetěny, aby se už nikdy nedostaly na povrch…

Její další život začíná v okamžiku, kdy se probouzí na jakési mýtině uprostřed lesa, dezorientovaná a zmatená. Ze zbraní jí zbyl pouze meč a jedna dýka, přičemž oboje bylo od krve. Rozhodla se prozkoumat místo, na kterém se ocitla a zanedlouho narazila na vesnici. Začala tedy shánět informace. I když žila daleko od civilizace, věděla, v kterém roce se narodila, a proto byla velmi překvapená, když zjistila, že si nepamatuje 5 let. Cestovala po celé zemi, až se nakonec zabydlela v jedné z největších vesnic, aniž by se někdo dozvěděl o tom, ke které rase patří. Nedalo se říct, že by v té vesnici byla neustále, ale nějakou dobu tam trávila. Jediný, s kým si v tomhle světě udělala pevné pouto, byl Altair – inteligentní orel, který jí doprovázel – ovšem občas s ní byl a občas ne. Další člověk, kterému alespoň trochu věřila, byl Samuel, který žil ve stejné vesnici jako ona.
Po neurčitém momentu její vzpomínky zase mizí a nastupuje temnota. Období bez vzpomínek. Vtom se vrátila zpět do reálného světa. Ale nepamatuje si ani to, že se vrátila ani to, co dělala, co se s ní dělo. Jediné, co ví, je to, že byla mimo několik měsíců, během kterých se výrazně změnila. Nemá tušení, co se s ní dělo, ale pocity, které po tomto druhém období bez vzpomínek zůstaly, jsou silnější než po tom prvním. Nicméně se probudila stejně jako minule – celá od krve, která nebyla její, se zkrvaveným mečem vedle sebe, kdesi ve Snové říši. Nyní ji už ovšem neomylně poznala. Je zde však sama, s Altairem ztratila navždy spojení a Samuela ještě nezačala hledat. A asi ani nikdy nezačne.